Psal se rok 2018 a jeden moudrej muž jménem Honza Kolbaba objevil jev na laku, kterej nelze odstranit běžnym ručním mytím. Pojmenoval ho Syflus Vulgaris, česky pak Syfl Obecný. Pracovně tak nazval kontaminaci a špínu usazenou v pórovité struktuře laku (není vidět okem, ale po hmatu je zjistitelná), která je s ním napevno spojená.
Napevno? Né tak docela!
Máme totiž k dispozici skvělou záležitost jménem clay. Je to zvláštní hmota – modelína, která se dělí na tvrdosti: měkká, středně tvrdá a tvrdá. Tvrdost se volí dle typu laku a míry kontaminace. Ovšem nejčastějc používaná je středně tvrdá, která je de facto univerzální. To pochopili i naši kolegové v německé říši v laboratořích KochChemie a započala distribuce clay modelíny v žádně jíné, než středně tvrdé variantě – čisticí modelína Koch clay (KochChemie).
Postup mechanické dekontaminace je, že si utrhneš kousek modelíny a vytvoříš si takovou palačinku, která pokryje poslední dva články na čtyřech prstech. Vezmeš si lubrikaci Koch, Auto Finesse nebo Gyeon.
Lubrikaci si nastříkáš na vytvořenou placku a na karoserii. Začíná se střechou a přes kapotu se postupuje k nejnižším částem auta, jako jsou prahy a spodky nárazníků. Krátkejma rovnejma tahama pohybuješ modelínou po laku a ta do sebe absorbuje veškerý kontaminanty. Modelínu často propírej ve vlažný vodě a průběžně překládej, abys nedřel špínou po laku. Dostatečně lubrikuj! To je opravdu základ úspěšný dekontaminace bez škrábanců.
To, že máš hotovo, poznáš přejetím rukou po laku. Povrch bude hladší než dětskej zadeček.
MŮJ TIP: Nepodceň chemickou dekontaminaci, která je extrémně důležitym krokem před mechanickou, viz předchozí článek!